Přechod Krkonoš je moje velká srdcovka! Byl to totiž můj úplně první přechod hor. V roce 2017 jsme na něj vyrazily s kamarádkou Petrou… vlastně jsme se znaly jen tři týdny, když mě zaučovala v nové práci (než odjela dělat instruktorku lyžování do Japonska).

Později se přechod Krkonoš stal i mým prvním sólo trekem a od té doby se k němu v nějaké variantě vracím skoro každý rok – i letos.

Naše nejvyšší české hory jsou nejen překrásné, ale i dobře zasíťované a bezpečné. Díky tomu jsou ideální pro začátečníky i první sólo cestovatelky. To ale neznamená, že není potřeba se na přechod dobře připravit – hory jsou hory, a i v Krkonoších dokáže počasí ukázat svou sílu.

V článku najdete různé varianty tras, praktické tipy, a hlavně moje osobní zkušenosti. Pro inspiraci a plánování vlastního vícedenního výletu do hor.

Základní informace o přechodu Krkonoš

Název	Přechod Krkonoš
Délka	cca 35–70 km (podle zvolené varianty)
Trasa	Typicky Harrachov – (Špindlerův Mlýn) – Pec pod Sněžkou – Žacléř/Jánské lázně
Doba	1–4 dny (podle varianty)
Terén	Většinou dobře schůdné stezky, občas kameny, stoupání/klesání
Značení	Výborné, hustá síť turistických značek
Nejlepší období	červen–září
Počasí	rychlé změny, častý vítr a mlhy, i v létě může být chladno (kolem 5–10 °C na hřebeni); v bouřkách nebezpečí

Proč vyrazit na přechod Krkonoš

Pro začátek jsou Krkonoše dobře přístupné hromadnou dopravou. Přímé autobusy sem jezdí denně z Prahy (Černý most a Florenc), nebo třeba i Hradce Králové.

Do Harrachova, Špindlerova Mlýna, Pece pod Sněžkou i do Jánských lázní, se zkrátka pohodlně dostanete i bez auta. Při přechodu tak nemusíte řešit dopravu zpět k autu, ani kde zaparkovat na tři dny.

Infrastruktura je perfektní. Na každé túře narazíte na chaty, kde je často možné se občerstvit, nebo dokonce přespat. A značení? To je úplně bezkonkurenční. Všechny trasy jsou značeny přehledně a vzhledem k tomu, že se v národním parku není možné pohybovat mimo vyznačené trasy, je obtížné se ztratit.

To vše dělá z přechodu Krkonoš jednoduše skvělou a bezpečnou trasu pro začátečníky, kteří si chtějí nějaký první (třeba možná i sólo) přechod vyzkoušet. Zároveň jsou to ale pořád krásné hory s pěkným stoupáním.

Trasu je možné si různě uzpůsobit v rámci plánování, i v průběhu. Trek si tak užijí nejen úplní začátečníci, i zkušenější sportovci.

Moje letošní varianta přechodu

Na svůj letošní přechod Krkonoš jsem vyrazila tak trochu spontánně. Šla jsem ve čtvrtek ráno do práce (chodím pěšky, jak jinak ) a přemýšlela nad předpovědí počasí. O víkendu krásně a potom prudké ochlazení. Je září… bude to snad poslední letošní slunečný víkend?

Nehodlám to riskovat. Na pátek si beru dovolenou a balím batoh do Krkonoš.

Etapa 1: Harrachov – Špindlerův Mlýn

Vzdálenost: 23  km

Časová náročnost: 7,5 hodin

Převýšení: + 843 m, – 798 m

Alternativa: Přes Labskou boudu (pramen Labe), 20,5 km (+819, – 762), 7 hodin

V pátek ráno, v 7:30, jsem jela z Prahy (Florenc) do Harrachova, s Flixbus. Z Černého mostu by byla cesta levnější, ale bylo vyprodáno.

Před desátou jsem vystupovala z autobusu v Harrachově a šla hledat něco k snídani. Objevila jsem tak Pekařské bistro u Vokřínků. Snídaně byla výborná a za skvělou cenu (na Krkonoše). Jen bohužel nemají toalety.

Po občerstvení už se vydávám vstříc dobrodružství. Přes Harrachov s výhledy na skokanské můstky, se dostávám až k Mumlavkým vodopádům.

K jednomu z nejmohutnějších vodopádů v ČR, který je vysoký a široký téměř 10 metrů, se dá snadno dostat i po bezbariérové stezce. Já ráda chodím po lesní cestě z druhé strany, protože je trochu hezčí a méně frekventovaná.

Od Mumlavských vodopádů obvykle chodím přes Krakonošovu snídani, k prameni Labe, přes Labskou boudu na Pančavský vodopád a odtud sestup do Špindlerova Mlýna.

Letos jsem se ale rozhodla pro změnu! Od Mumlavských vodopádů jsem šla na Voseckou boudu, k hraním a Cestě česko-polského přátelství, kolem Sněžných jam, přes Mužské a Dívčí kameny až na Petrovku. Odtud jsem sestoupila až do Špindlerova Mlýna.

Cesta byla pěkná a já byla nadšená. Když ale porovnám obě varianty, mám tu svojí tradiční asi o trochu radši. Výhledy mi přijdou (i když jen o malinko) krásnější.

Překvapila mě krásná útulna pro turisty na Petrovce. Je otevřená od 8:00 do 18:00 a kromě toalet si tady můžete i odpočinout, dát kafe a případně se trochu zahřát.

Letos jsem měla poprvé v plánu spát v Krkonoších ve stanu. Došla jsem proto do Basecamp Medvědín, který je na kraji Špindlerova Mlýna. Tenhle kemp je za mě úplná topka! Skvěle vybavený, od sprch až po kuchyňky a možnost využít vnitřní prostory se sezením a kulečníkem až do 10 hodiny večer.

V kempu jsem si koupila něco malého k jídlu, postavila si stan a šla spát. První den parádní!

Etapa 2: Špindlerův Mlýn – Špindlerova bouda – Pec pod Sněžkou

Vzdálenost: 14  km

Časová náročnost: 4,5 hodin

Převýšení: +265 m, –683 m

Alternativa: Pěšky ze Špindlerova Mlýna na Šp. boudu, 20,3 km (+720, – 716), 6,5 hodin

Spala jsem docela dobře, až do 5 ráno, kdy mi začala být zima a nemohla jsem dospat. Celkově bylo ráno chladnější a stan dost mokrý. Čekala jsem na sluníčko asi do 8, kdy jsem se rozhodla prostě sbalit stan mokrý. Zkušeností s mokrým stanem už mám víc než dost, díky letošní West Highland Way ve Skotsku.

Ve Špindlu jako první hledám kafe a něco k snídani, protože se potřebuji zahřát a počkat na 10 h, kdy se ke mně přidá přítel (jel z Černého mostu v sobotu ráno přímo do Špindlu). Dávám si kafe, sluníčko začíná hřát a já přemýšlím nad tím, že jsem tak trochu unavená a nechce se mi stoupat tam, odkud jsem předchozí den sestupovala.

Na nádraží ve Špindlerově Mlýně tak rovnou nasedáme na autobus a vezeme se na Špindlerovu Boudu. Mohla bych to svézt na přítele, ale ne… šlo tentokrát výjimečně o mojí „lenost“.

Pokud pojedete ze Špindlu na Špindlerovku, tak se pokuste nasedat už na autobusovém nádraží. Na dalších zastávkách už se může stát, že bude autobus prostě plný a nevezme vás. Stává se to relativně často, hlavně za hezkého počasí.

Od Špindlerovy boudy jsme se vydali ke Sněžce. Za hezkého počasí a o víkendu, je tato část trasy opravdu hodně frekventovaná a pokud se rozhodnete jít na vrchol Sněžky, počítejte doslova s davy. Na druhou stranu, pokud je to váš první výlet na nejvyšší horu, nenechte si ho ujít!

Je to prostě atrakce, ale jednou si jí užít za to stojí i přes davy ostatních. My se jí letos vyhnuli, protože jsme oba byli na Sněžce mnohokrát. Udělali jsme si rychlou fotku pod Sněžkou a vyrazili do Pece pod Sněžkou.

Krkonoše jsou obecně hodně frekventované. Ne ale všechny trasy. Přelidněné jsou hlavně hřebeny (tam kam se dá dojet/přiblížit autem nebo autobusem) a Sněžka, ale trasy výstupů a sestupů už zdaleka tolik přelidněné nejsou. Na druhou stranu je to právě tahle frekventovanost, která dělá z přechodu Krkonoš skvělou trasu pro první sólo přechod hor, nebo první sólo výlet.

Etapa 3: Pec pod Sněžkou – Černá hora – Jánské Lázně

Vzdálenost: 12,5  km

Časová náročnost: 4,5 hodin

Převýšení: +541 m, –702 m

Alternativa: Pec pod Sněžkou – Žacléř, 20 km, +774 m, -937 m, 6 hodin

Poslední den měl být odpočinkový, po náročném dni předchozí den. Nakonec byly ty dny odpočinkové oba (a já si mákla jenom v pátek ).

Ráno jsme si v penzionu zašli na snídani, která byla v krásné zimní zahradě s výhledem na sjezdovku. Potom jsme vyrazili na cestu a zastavili se na kafe na Kolínské Boudě, kde chovají lamy.

Později jsme se stavili na oběd, a nakonec ještě na zmrzlinu. Víc jsme prostě kalorie doplňovali, než spalovali, a i takové dny jsou někdy potřeba. Projedli jsme se postupně až do Jánských lázní, kde už jel přímý autobus zpátky do Prahy na Černý most.

Z Jánských lázní je skvělé spojení do Prahy, ale lístek si raději kupte dopředu. V neděli už byly všechny spoje obsazené a kdybychom neměli lístky už od čtvrtka, asi bychom museli pěšky dojit až domů.

Nejznámější trasy přechodu Krkonoš

Klasika na 2 dny: Harrachov – Pec pod Sněžkou

Vzdálenost: 35–45 km

Časová náročnost: odhad 8 hodin/den

Celkové převýšení: +1200 až +1500

Trasy: Varianta A: Harrachov – Mumlavské vodopády – Vosecká bouda – Cesta Česko-Polského přátelství – Sněžné jámy – Mužské a Dívčí kameny – Petrovka. Možnost přespat na Petrovce. Nebo sejít do Špindlerova Mlýna. Podle toho den druhý – po hřebeni z Petrovky Polskem a sestup do Pece, nebo některá z alternativ ze Špindlerova Mlýna (například autobus na Špindlerovu boudu a po hřebenech, včetně výstupu na Sněžku).

Variata B: Harrachov – Mulmlavské vodopády – Krakonošova snídaně – rozcestník U Čtyř pánů – Labská Bouda (možnost předtím odbočit na pramen Labe), Pančavský vodopád – sestup do Špindlerova Mlýna. Druhý den buď autobusem na Špindlerovu boudu a odtud na Sněžku a dolů do Pece, nebo alternativní cesta do Pece (ne přes vrcholy).

TIP: Osobně mám radši variantu B, která ze zkušenosti bývá i o něco méně frekventovaná než cesta přes hřebeny. Přijde mi i hezčí, ale to je samozřejmě subjektivní.

Celý hřeben: Harrachov – Žacléř

Vzdálenost: 45–55 km

Časová náročnost: 3 x 6–9 hodin

Celkové převýšení: +1500 m až +2000 m.

Trasa: Harrachov – Mumlavské vodopády – Vosecká bouda – Cesta česko-polského přátelství – Sněžné jámy – Mužské a Dívčí kameny – Petrovka. Možnost přespat na Petrovce. Pokračovat po hlavním hřebenu na Sněžku – Horní Malá Úpa – Pomezní hřeben – Žacléřský hřbet – Žacléř.

TIP: Tento přechod kopíruje Stezku Českem a mapu tak najdete jednoduše v mapy.cz. Stačí hledat „Stezka Českem“ a máte mapu v mobilu bez vyklikávání bodů na trase.

Jednodenní ochutnávka: Špindlerův Mlýn – Sněžka – Pec pod Sněžkou

Vzdálenost: 17 km

Časová náročnost: 7 hodin

Celkové převýšení: +896 m, -856 m

Trasa: Špindlerův Mlýn – Kozí hřbety – Luční bouda – Slezký dům – Sněžka – Růžohorky – Pec pod Sněžkou

TIP: Tato jednodenní ochutnávka je ideální, pokud máte málo času, nebo si chcete udělat jen jednodenní intenzivní výlet. Na této trase počítejte s velkým množstvím návštěvníků, což může být při první sólo cestě i výhoda.

Kde spát při přechodu Krkonoš

Při přechodu je možné spát hlavně v horských boudách, chatách a penzionech. Jejich přehled najdete tady.

V sezóně si určitě udělejte rezervaci dopředu.

Super zkušenost mám třeba se spaním v noclehárně na Výrovce. Je to už pár let zpátky a cena se od té doby vyšplhala dost nahoru.

Letos jsem nově vyzkoušela i přespání ve vlastním stanu v kempu Basecamp Medvědín ve Špindlerově Mlýně a rozhodně moc doporučuji, pokud půjdete přes Špindl. Cena i vybavení kempu byly super!

Spaní na divoko i ve stanu je v národním parku zakázáno, a i když se v Krkonoších nachází dost nouzových přístřešků, kde je možné v případě nouze přespat, dělat by se to nemělo.

Sama rozhodně nejsem svatá a přespala jsem už plánovaně i na místech, kde to nebylo povolené, třeba při přechodu Mallorky po GR221. Na rozdíl od Mallorky jsou ale Krkonoše opravdu hodně frekventované a jedná se o národní park. Spaní venku proto nedoporučuji a nepodporuji.

Co si sbalit na přechod Krkonoš

Přečtěte si článek o mé kompletní výbavě na trek: Co si zabalit na dálkový pochod, kde najdete vše důležité pro začátek.

Krkonoše jsou hory a v takovém případě platí základní pravidlo – nepodcenit možnost jakéhokoliv počasí. Vždy je potřeba mít s sebou něco teplého na sebe pro případ ochlazení (fleecová mikina, vesta/bunda) a něco, co vás udrží v suchu v dešti (pláštěnka/nepromokavá bunda). A tím vždy myslím i v létě!

Dál se vždy hodí přidat do batohu čelovku. Už se mi stalo, že jsem jí potřebovala, když jsme v roce 2018 s kamarádkou šly jen s jednou čelovkou dohromady asi 2 hodiny k nejbližší chatě (radši se neptejte, jak k tomu došlo ). Stejně tak se hodí powerbanka a offline stažené turistické mapy v mobilu.

V neposlední řadě nezapomeňte na hotovost. V Krkonoších se dá na chatách platit kartou spíše výjimečně, kvůli signálu i bankovním poplatkům.

Jídlo a pití v Krkonoších

Krkonoše jsou velmi dobře zasíťované a na každé trase narazíte na horské chaty, kde můžete dokoupit vodu, jídlo i pití.

Důležité je mít s sebou hotovost, protože na většině chat neberou platební karty.

Ceny na chatách jsou obecně vyšší, takže je za mě ideální vzít si základní jídlo s sebou a na chatách doplňovat jen to nezbytné. Nebo s tím alespoň počítat a připravit si na výlet dostatečný budget.

Mojí oblíbenou místní specialitou je Krkonošské kyselo a dál všude narazíte i na borůvkové knedlíky a koláče.

Přechod Krkonoš sólo: proč se toho nebát

Přechod Krkonoš byl kdysi můj první horský sólo trek a přesně na to je ideální!

Trasy jsou výborně značené, národní park je frekventovaný a v každém okamžiku budete relativně blízko civilizace.

Hory by se samozřejmě neměly podceňovat v žádném případě, ale s adekvátní přípravou se zkrátka jedná o celkově bezpečný výlet a ideální první zkušenost s přechodem, i pro ženy sólo cestovatelky.

Tak zabal batoh, zahoď strach (ať neneseš zbytečné gramy navíc) a vyber si variantu přechodu, která tě láká nejvíc!

Pokud plánujete svůj první přechod, napište mi do komentářů, jakou variantu si vyberete.

A kam dal? Co takhle přechod v zahraničí? Přečti si třeba o mém sólo přechodu ve Skotsku po West Highhland Way, nebo o cestě okolo Mont Blancu po Tour de Mont Blanc.

Článek Přechod Krkonoš: průvodce pro začátečníky i první sólo trek se nejdříve objevil na BEZ ADAMA.