V Léonu jsem zůstala dva dny. Měla jsem za sebou dvacet dva dní na cestě a nestydím se přiznat, že jsem začala být docela unavená (hlavně z nevyspání). 😅
Moc ráda jsem se prostě na malou chvíli přeměnila z poutníka na turistu. První den jsem si sehnala plavky a zašla do wellness (15 euro/dvě hodiny, rezervovala jsem den předem a byla jsem tam úplně sama) a vyprala si prádlo v samoobslužné prádelně. Většinou jsem oblečení každý den přemáchla ve studené vodě na zahradě v albergues, takže vyprat si ve skutečné pračce s pracím práškem, byl snad větší luxus než to wellness. 😁
V Burgos jsem se probudila opět „sama“. Oproti první zastávce v Logroño jsem tentokrát byla ráda, že se můžu na den zastavit. Nebylo to proto, že jsem byla fyzicky unavená (byla jsem!). Bylo to proto, že jsem měla pocit, že těch třináct dní na cestě bylo zároveň dlouhých i neuvěřitelně krátkých.
Byla jsem plná ztřeštěně rychlého sledu intenzivních zážitků a setkání, a to ráno v Burgos jsem si nedokázala představit, jak zvládnu unést zážitky další. Stejně jako když jsme se jako děti s roztaženýma rukama točili na trávě co nejrychleji, až jsem upadli na zem. Museli jsme na chvíli zůstat sedět, protože se celý svět točil, ale hned jak to šlo, stoupali jsme si zpátky na nohy a točili se na druhou stranu. Zkrátka musela jsem se na chvíli zastavit, aby se mi přestala točit hlava.
Katedrála v Burgos
Asi hodinu jsem si jen tak koukala v posteli do stropu, ale protože jenom tak lelkovat stejně dlouho neumím (a měla jsem hlad 😁), vydala jsem se na prohlídku města.
Po mé oblíbené fitness snídani (churros con chocolate) jsem se vydala na prohlídku katedrály,jedné z nejvýznamnějších staveb španělské gotiky zapsané na seznamu UNESCO. Na žádnou prohlídku si nezapomeňte vzít kredenciál – téměř všude totiž dostanete slevu. Jinak je to trochu k naštvání, ale kromě katedrál, vybírají vstupné i ve většině kostelů. Katedrála v Burgos je za mě nejhezčí katedrálou na Camino a vstupné se vyplatí. Po katedrále jsem si prohlédla další kostel a vydala se na kopec k troskám hradu. Protože co jiného dělat v odpočinkový den, než se jít projít 😁 Z hradu toho moc nezbylo, ale na kopci jsou krásné výhledy na město.
V Logroño jsem měla naplánovaný den volna. Nechtěla jsem přepálit začátek a zbytek protrpět, nebo se vracet domů dřív se zraněním. Paradoxně právě tenhle první den volna byl pro mě první skutečnou mentální výzvou.
Přiměla jsem se zastavit, přestože jsem cítila motivaci pokračovat pořád dál, ale hlavně jsem za první týden na cestě potkala několik lidí, které jsem nechtěla nechat odejít s myšlenkou, že už je nikdy neuvidím. Připomnělo mi to odjezdy z dětského tábora, když mi bylo 11 let. Dodnes si pamatuji, jak jsme po 14denním táboře s brečeli a objímali se, když přišel čas odjet domů.
Zároveň jsem měla iracionální strach z toho, že skvělé lidi už následující týdny nepotkám. Jsem dnes už o trochu starší, takže jsem nebrečela (jestli si dobře vzpomínám 😁) a den v Logroño jsem si odpočinula podle plánu.
Web používá cookies soubory. Souhlas mi umožní sbírat data (jako je třeba čtenost článků). Tento souhlas můžete kdykoliv odvolat.
Funkční Vždy aktivní
Tyto cookies jsou nutné pro správné fungování webu a nelze je vypnout. Zajišťují například bezpečnost, základní funkce stránky a přenos dat.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Tyto cookies používám k anonymnímu měření návštěvnosti a zlepšování obsahu webu. Data mi pomáhají pochopit, co na webu funguje, ale sama o sobě vás neidentifikují.
Marketing
Tyto cookies souvisejí s marketingem a affiliate spolupracemi. Pomáhají vyhodnotit, zda doporučení na webu fungují. Neslouží k přímé identifikaci návštěvníků.