Od pražského půlmaratonu uběhl týden. Všichni už jsme si stihli desetkrát přečíst kolik běžců zkolabovalo, že se čekalo na vodu na občerstvovačkách a že se nestartovalo tam kde obvykle. Jenže pro mě to byl můj úplně první půlmaraton! Zvládla jsem ho přesně tak, jak jsem si představovala. Doběhla jsem v pořádku, s krásným zážitkem a v horším čase, než jsem si naplánovala. Pro mě byl letošní pražský půlmaraton zkrátka perfektní!
Pokud máte chuť přečíst si o letošním půlmaratonu pozitivnější zážitky jedné prvoběžkyně, jste tady správně.
Proč jsem vůbec běžela půlmaraton?
V květnu 2023 jsme si splnila sen a prošla francouzské Camino de Santiago (780 km). Camino hodně lidí pokládá za fyzicky a psychicky náročnou cestu, ale pro mě to bylo naopak. Mít čas a možnost ujít každý den 20–30 kilometrů v přírodě, poznávat nové lidi a každý den se dobře vyspat díky fyzické únavě? Jako bych se pro to narodila. Z Camina jsem se vracela ráda, protože na mě doma čekali lidé a zvířata, na které jsem se těšila, ale návrat do „normálního života“ celkově tak jednoduchý nebyl. Prožívala jsem lehké deprese, které jsou po návratu z dlouhých cest poměrně běžné.
Přemýšlela jsem, co dál. Opustit „stabilitu“, kterou jsem si pro sebe dlouho budovala a začít žít na cestách? Nebyla bych první ani poslední, a i to mi v jednu chvíli běželo hlavou jako ne úplně nereálná varianta. Naplánovala jsem si pěší cestu na léto 2024 (coming soon), ale připadalo mi to časově hrozně daleko. Nevěděla jsem, co se sebou, a tak jsem jednoho dne v září 2023 vytáhla sto let staré tenisky a šla si zaběhnout 3 km do Stromovky. Za dva dny jsem šla vyzkoušet 5 km, vyfotila se u toho a přidala fotku na Instagram s vtipem, že se po svém třetím výběhu chystám na maraton.
Od pěti kilometrů k přihlášce na půlmaraton
Běhání mě ze začátku neuvěřitelně bavilo a kdybych se nebála, že si (zase) zraním koleno, tak bych běhala denně. Poslechla jsem si pár běžeckých podcastů, na podzim si vyzkoušela první závod na 5 km (díky kolegyni Martině) a prostě jsem se přihlásila na půlmaraton v dubnu. Maximum, co jsem v tu dobu uběhla bylo asi 7 km.
V běhu jsem našla možnost vydat se na takové malé „camino“ několikrát týdně. Běhání mi umožňuje pravidelně se hýbat v přírodě, poznávat nové lidi a fyzickou únavou kompenzovat psychickou únavu z práce. Umožňuje mi dýchat zhluboka a cítit se svobodně.
TIP: Jak začít běhat úplně od začátku?
