Když vás přestane bavit koupání, můžete se vypravit obdivovat maurskou architekturu. Na své si přijdou i milovníci hor a přírody (Sierra Nevada, Doñana) a samozřejmě všichni, kdo mají rádi dobré jídlo, pití a trochu té fiesty.

TIP: Levné cestování po Evropě: Jak na to?

Nejjižnější region Španělska je moje srdcovka (ostatně jako celé Španělsko). Je pro mě symbolem svobody, překonání strachu, a tak trochu pro mě odstartovala novou životní kapitolu. O tom se ale rozepíšu až na konci článku. Je to perfektní místo pro sólo cestovatelky.

Inspirujte se mým itinerářem, příběhy a tipy, jak naplánovat svojí cestu po Andalusii.

Kdy navštívit Andalusii

Na jih Španělska se můžete vydat celoročně. Pokud není cílem dovolené čistě jenom  válečka u moře, je ideální vedlejší sezóna: březen–květen, září–říjen.

V létě je v regionu totiž opravdu velké horko. Já byla v Andalusii v červenci a nejvyšší teplotu (ve svém životě ) jsem zažila v Seville (44 °C). Dojela jsem do města po poledni a od autobusu mě čekalo pár kilometrů do hostelu. Ulice byly úplně prázdné a vzduch tak horký, že pocitově snad ani neobsahoval kyslík.

Další silný zážitek mám z procházky v Sierra Nevada, kde mi došla voda i baterka v mobilu a já přemýšlela, za jak dlouho takovou mladou hloupou holku asi někdo v kopcích najde. Běžně jsem se u veřejného pítka svlékla do podprsenky, abych si namočila tričko, které na mě do deseti minut uschlo.

Ale taky celý můj batoh vážil sotva pár kilo (i s vodou) a v hostelech jsem občas měla pokoj skoro sama pro sebe. Léto je skvělé, pokud se chcete vyhnout turistům, ale počítejte s opravdu velkým horkem.

V zimě je v Malaze kolem 12 °C, v Sierra Nevada můžete lyžovat, ale některé krásné památky mají bohužel zavřeno.

Jak se dostat do Andalusie a cestovat

Úplně nejpohodlnější je letět z Prahy do Malagy.

V roce 2018 jsem letěla do Madridu, kde jsem pár dní zůstala a pokračovala autobusem do Granady (4,5 hodin cesty). Další možností je Sevilla, kam taky létají přímé let z Prahy. Letiště je i v Granadě, ale létají tam především vnitrostátní lety.

Doporučuji porovnat ceny letenek do Malagy a Sevilly, případně Madridu (pokud nevadí cesta autobusem do Andalusie), nebo Granady (pokud nevadí letět s přestupem).

Po Andalusii jsem se pohybovala převážně autobusy a vlaky. Jízdenky na autobus jsem kupovala přes Omio. Je to vyhledávač spojení jako třeba naše Jízdní řády a největší autobusová společnost Alsa jezdí i do odlehlejších vesnic. Lístky na vlak přímo od Renfe, což je jako naše České dráhy. Hromadná doprava je v regionu obecně velmi kvalitní.

Co navštívit v Andalusii?

Andalusie je druhým největším autonomním společenstvím Španělska a nádherných míst, která stojí za návštěvu je v regionu opravdu hodně. Rozlohou je Andalusie větší než celá Česká republika a pokud chcete kompletního průvodce, budete potřebovat celou knihu.

Tahle místa můžu doporučit z vlastní zkušenosti:

Málaga a Marbella

Psala jsem, že Andalusie není jen Costa del Sol. To ale neznamená, že tato nejoblíbenější část nestojí za návštěvu!

Speciální místo na seznamu má Málaga, do které létá přímá linka z Prahy. Město leží na pobřeží a kromě turistické klasicky v podobě pláží a obchodů, v ní najdeme i dostatek kultury a umění. Navíc je skvělým výchozím bodem pro výlety po okolí.

Co stojí za vidění v Malaze?

• Gotická katedrála – dominanta historického centra byla postavená na místě bývalé mešity, ze které se zachoval dvůr s pomerančovníky.
• Alcazaba – menší palác, ke kterému vystoupáte od římského amfiteátru.
• Castillo de Gibralfaro – hrad, ke kterému se snadno dostanete pěšky. Na hradě samotném toho moc neuvidíte, ale budete mít krásný výhled na město i s arénou na býčí zápasy.
• Piccassovo muzeum – hlavní sbírku sice najdete v Barceloně, ale asi 200 prací se nachází právě v Malaze.
• Aréna pro býčí zápasy – dodnes se v ní býčí zápasy konají (Osobně jsem proti zápasům i návštěvám arény, ale rozhodně je to součást španělské kultury).

Ve městě najdete i další muzea a samozřejmě pláže (Playa de la Malagueta a další), spoustu restaurací a bohatý noční život.

Město stojí za návštěvu, ale pokud stejně jako já nejste na dlouhé válení se na pláži, není potřeba plánovat návštěvu na týden. Já si ve městě naplánovala 4 dny a po dvou dnech jsem „utekla“ na celodenní výlety.

Co stojí za vidění v Marbella?

Marbella je nejtypičtějším a pravděpodobně i úplně nejdražším místem na Costa del Sol. Vydala jsem se tam na jednodenní výlet ze zvědavosti. Městečko je krásné, dokonale upravené a na své si v něm přijdou milovníci luxusu, nákupů a restaurací.

Pěkné je náměstí s palmami – Plaza de los Naranjos. Pokud bych ale měla volit mezi Malagou a Marbellou, vybrala bych jednoznačně Málagu.

Nerja

Nejra je ideální na jednodenní výlet z Málagy, od které leží asi 50 km směrem na východ. Pohodlně se tam dostanete autobusem (1,5 hodiny, asi 150,-) a doporučuji návštěvu spojit s výletem do Frigiliany.

Město je krásné díky výhledům na moře z jedné strany a na pohoří Sierra Almijara za městem směrem do vnitrozemí. Oblíbená je hlavně procházka po promenádě Balcón de Europa (balkón Evropy) lemované palmami. Navštívit můžete i Cueva de Narja – jeskynní systém vyhloubený vodou.

Frigiliana

Frigiliana je údajně jedna z nejkrásnějších vesniček na pobřeží Andalusie. Nachází se na Ruta de los pueblos blancos, neboli Cestě bílých vesnic.

Typické jsou pro ni bílé domy ozdobené bohatými barevnými květy. Z Nerja se sem navíc dostanete místním autobusem za pár minut a asi 1,20 euro.

Ronda

Poslední doporučení z okolí Malagy je Ronda, kterou rozhodně doporučuji nevynechat. Když bych z Málagy mohla podniknout jen jeden jednodenní výlet, jela bych právě sem.

Ronda patří k nejstarším španělským městům a je zajímavá svou polohou na vnitrozemské plošině. V té je stometrová trhlina zvaná El Tajo, která odděluje staré a nové město. A jsou to právě mosty a výhledy na město, obklopené skalními útesy, které mě zaujali ze všeho nejvíc.

Město se rozvíjelo v dobách muslimské nadvlády a můžete tedy tak obdivovat například i jedny z nejzachovalejších arabských lázní v Andalusii.

Granada a Alhambra

Granada je pro mě to nejkrásnější místo z celé Andalusie. Najdete v ní odkazy maurské kultury (Alhambra), ale i úžasné bohémské město se spoustou barů, kde se podává tapas zdarma.

Granada je kopcovité město, ale ke všem důležitým památkám se jednoduše dostanete pěšky. Největší dominantou je palác Alhambra zapsaný na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Jedná se pravděpodobně o nejkrásnější historickou památku, jakou jsem kdy viděla.

Až budete plánovat cestu do Andalusie, nezapomeňte si minimálně tři týdny před odjezdem koupit online vstupenku do Alhambry. Její nejkrásnější části (Palacios Nazaríes – Nazarijské paláce) je totiž možné navštívit jen se vstupenkou zakoupenou na konkrétní hodinu.

Lístky jsem kupovala na oficiálních stránkách. Přeprodává je spousta cestovních kanceláři, ale na oficiálních stránkách máte největší jistotu. Aktuálně je cena vstupenky 19,09 euro.

Konkrétní hodinu na lístku a jméno na vstupence nepodceňujte. U vstupu kontrolují vstupenku s občankou/pasem (zřejmě kvůli přeprodeji) a do paláce nepustí nikoho, kdo „svoji hodinu“ prošvihne. Před vstupem jsem byla svědkem hádky francouzské rodiny, která přišla o hodinu později a skutečně je dovnitř už nepustili.

Palác Alhambra je neskutečnou kombinací dvou kultur a vizuální zážitek dokresluje vůně květin. Poprvé jsem si přála, aby šla vůně zachytit na fotce.

Po návštěvě Alhambry se projděte městem a rozhodně nevynechejte noční život! Bary v Granadě jsou známé tapas, které dostanete k zakoupenému nápoji zdarma. Hostely často organizují Free tapas tour a já se jedné takové taky zúčastnila. Šli jsme postupně takhle asi do 7 barů… nemůžu zaručit, že jsem je dobře spočítala.

Córdoba

Další neuvěřitelnou stavbu najdete o kousek dál – v Córdobě. Už jen tato jediná stavba stojí za návštěvu města. Mezquita je jedna z největších muslimských staveb a dokonale ilustruje dějiny oblasti. V 16. století byla totiž doprostřed mešity vestavěná katedrála. A stavba je tak kombinací dvou náboženství, jejichž vlivy se v oblasti střídaly.

Oficiální vstupenky koupíte tady , ale od pondělí do soboty (mimo svátků) je vstup zdarma ráno mezi 8:30 – 9:30.

Zbytek města je pěkný na procházku a posezení na zahrádce restaurace.

Sevilla

Další památkou na seznamu světového dědictví UNESCO je gotická katedrála Panny Marie v Seville. Podle pověsti prý při konstrukci padla věta „Postavíme katedrálu tak nádhernou a obrovskou, že si další generace budou myslet, že jsme se zbláznili.“

I tato katedrála stojí na základech původní mešity a zachovává si nejen některé původní prvky, ale dokonce i celou věž, Giralda.

Vedle katedrály je další stavba zapsaná na seznamu UNESCO – Alcázar.

Další významnou atrakcí je Plaza de España v parku Parque de María Luiza, které vzniklo k příležitosti mezinárodní výstavy v roce 1928 (podobně jako třeba Eiffelova věž o asi 40 let dříve).

V Seville je toho k vidění opravdu hodně, ale opravdu nedoporučuji jezdit tam v létě. Většinu města jsem navštívila v noci, protože v teplotách přes 40 °C bylo pro mě prakticky nemožné za den zvládnout víc než jednu památku.

Co jíst a pít v Andalusii

Na jihu Španělska funguje ve stravování trochu jiný režim, než na jaký jsme zvyklí v Česku. Ráno se začíná snídaní složenou z pečiva s olivovým olejem, případně rajčatovou salsou. Oběd je až kolem druhé hodiny odpoledne a po něm se dodržuje siesta.

V době po obědě mají často obchody a restaurace mimo velmi turistická místa zavřeno, ale vynahradí vám to večer. Španělé na jihu běžně večeří kolem 10 hodiny a restaurace a bary mají otevřeno dlouho do noci.

Co ochutnat v Andalusii?

• Tapas a raciones – Typické malé porce jídla, které sdílíte s ostatními. Tapas jsou malé porce, raciones jsou větší porce (pro více osob, nebo jako samostatné jídlo). Nejznámější jsou patatas bravas (brambory s pálivou omáčkou) nebo calamares (kalamáry).
• Gaspacho – Studená polévka. Její základ je z rajčat, okurky a papriky a nejlépe chutná vychlazená z lednice.
• Salmorejo – Obdoba gaspacha, která vznikla v Córdobě. Na rozdíl od Gaspacha ale neobsahuje papriky ani okurky, jen rajčata, ale taky vejce a sušenou šunku.
• Ryby na různé způsoby – „a la plancha“ nebo „fritos“, v blízkosti pobřeží jsou čerstvé ryby a mořské plody k dostání všude
• Espeto de sardinas – Sardinky napíchnuté na tyči a opékané na ohni jsou symbolem Málagy
• Churros – Smažené těsto, které se namáčí do horké čokolády je typické pro celé Španělsko (a oblíbené i v Latinské Americe)
• Tinto de verano – můj nejoblíbenější španělský letní drink. Základem je červené víno a Sprite.
• Sherry – víno z bílých hroznů s vymezením původu právě v Andalusii. Stojí za ochutnání, ale pravdou je, že místní mu nijak zvlášť neholdují.

Moje cestování po Andalusii v horkém létě bylo z hlediska gastronomie především o gaspachu, sdílení tapas s lidmi, které jsem na cestě potkala a  skleničkách tinto de verano.

A jaká byla moje cesta po Andalusii?

V dubnu v roce 2018 jsem dala výpověď ve své první „opravdové“ práci po škole. Od nástupu jsem v ní vydržela přesně 10 měsíců (z toho 8 před podáním výpovědi), našetřila jsem trochu peněz, a hlavně získala pocit, že já normální práci nejspíš dělat nezvládnu (pocit, že „jsem neschopná“).

Cítila jsem se celkově na dně a přišlo mi prostě nemožné hledat si jinou práci. A napadlo mě, že bych chtěla jet do Španělska. Upřímně netuším, proč zrovna tam. Do té doby jsem tam byla jen na rodinné dovolené jako dítě a na pár dní v Barceloně v době studia. Nejdřív to možná byla i tak trochu recese, protože když se mě někdo zeptal, co teď budu dělat (a myslel tím „za práci“), odpověděla jsem „Teď pojedu do Španělska.“

Sebrání odvahy dát výpověď v práci mi nakonec dodalo odvahu nechat si propíchnout uši na náušnice (že by se dva měsíce nemělo koupat jsem zjistila až u moře a jo, pálí to ) a koupit si jednosměrnou letenku do Madridu.

V Madridu jsem byla pár dní u kamarádky a potom vyrazila na svůj první pořádný sólo výlet do Andalusie. Projela jsem všechna místa, o kterých píšu v článku a další menší.

Měla jsem koupenou letenku ze Sevilly do Prahy a nechala jí propadnout. Místo toho jsem se vrátila do Malagy, kopila letenku do Paříže a cestovala další dva týdny ve Francii.

Do Prahy jsem se vrátila po pěti týdnech. Nebudeme si nic nalhávat, přes poměrně low cost cestování mi našetřené peníze z prvních výplat došly poměrně rychle.

S nově nabytým sebevědomím jsem rozeslala životopis a do dvou týdnů měla na výběr ze tří pracovních nabídek. Ve firmě, kterou jsem si nakonec vybrala jsem už sedm let a do Španělska jsem od té doby zmizela zatím jenom jednou na Camino de Santiago a jednou do Portugalska na Fisherman´s Trail.

Pokud vás lákají další kouty Španělska, doporučuji pokračovat na pobřeží Costa Blanca.

Článek Andalusie: Průvodce po skvostech jižního Španělska se nejdříve objevil na BEZ ADAMA.