Sólo cestování: Proč a jak si vyzkoušet cestovat sama

Sólo cestování je jako koprovka. Buď to prostě milujete, nebo to není pro vás. V každém případě ale platí, že dokud to alespoň jednou neochutnáte, tak prostě nevíte. Plus existují varianty s hovězím nebo vajíčkem, knedlíkem nebo bramborem…  

TIP: Levné cestování po Evropě: Jak na to?

Moje první větší sólo cesta (když nepočítám Erasmus) vedla do Andalusie. V roce 2018 jsem dala výpověď ve své první práci po škole, kde jsem nevydržela ani rok. Za našetřené peníze jsem si koupila jednosměrnou letenku do Madridu, knihu o Andalusii od Lonely Planet a domluvila si ubytování u kamarádky na první tři dny. Pět týdnů jsem se toulala (na víc mi nestačily úspory 😁). Zatím poslední sólo cesta mě zavedla opět do Španělska na Camino de Santiago.  

Přečtěte si, proč stojí za to vyzkoušet si cestovat sólo a jak se na takovou sólo cestu můžete připravit.  

Pozitiva i negativa sólo cestování 

Sólo cestování představuje skvělý způsob, jak si rozšířit hranice komfortní zóny a zvýšit sebevědomí. Poznáme při něm o trochu více nejen sami sebe, ale i spoustu zajímavých lidí s jejich životními příběhy. Od této skvělé zkušenosti nás často dělí jenom iracionální strach z neznámého. Pojďme si nejdříve zrekapitulovat pro a proti:  

Pozitiva sólo cestování:  

• Posunutí hranic komfortní zóny: Komfortní zóna je všechno, co známe a je pro nás bezpečné. Vystavování se novým a zatím neznámým situacím tuhle komfortní zónu rozšiřuje a otevírá prostor pro nová dobrodružství, zážitky a osobní rozvoj. 
• Zvednutí sebevědomí: Při sólo cestování nastane spousta situací, kdy je potřeba si poradit a vyřešit nenadálé situace. To vede ke zvýšené sebedůvěry.
• Poznání sama sebe: Mimo svůj běžný život není potřeba nic předstírat, nemusíme svoje chování přizpůsobovat očekávání rodiny nebo kolegů. Můžeme se naopak uvolnit a být sami sebou.  
• Poznávání nových lidí: Při cestování ve skupině nebo v páru se s cizími lidmi bavit nemusíte. Při sólo cestování skoro až není na výběr. A právě tato setkání můžou být nakonec z celé cesty tím největším přínosem.  
• Svoboda: Nemusíte čekat, až bude mít někdo čas jet s vámi. Na cestě si potom můžete chodit, jíst a spát kdy a kde chcete.  
• Klid a odpočinek: Pro typy lidí (jako jsem i já), kteří cítí zodpovědnost za svoje okolí, je sólo cestování nakonec ten největší odpočinek. Nestarat se chvíli o nikoho jiného než sami o sebe, přináší spoustu klidu.  

Negativa sólo cestování:  

• Strach: Největší překážkou bývá strach, který je ale často iracionální. Je normální bát se neznámých věcí a při první sólo cestě bude potřeba strach tak trochu překonávat.  
• Finance: Pokoj pro dva a více osob je vždycky ekonomičtější varianta, než pokoj pro jednoho. Náklady se ale dají snížit spaním v hostelu.  
• Pocit osamělosti: Na cestách se můžete někdy cítit osamělí a mít pocit, že zážitky není s kým sdílet. I tohle se dá vyřešit spaním v hostelech a seznamování s novými lidmi. Na druhou stranu je sólo cestování příležitost naučit se užívat si čas jen sám se sebou.  
• Bezpečnost: Při cestování ve skupině nás často rizika ani nenapadnou. Když ale vyrazíme sami, jako by na nás na každém rohu čekalo nebezpečí. Je dobré si uvědomit, že většina obav je iracionální. A na ten zbytek najdete tipy na konci článku.  

Sólo cestování je zkrátka výzva. A jako každá výzva vás může posunout dál, stačí jenom překonat strach a vyzkoušet si to. No a pokud to nakonec nebude pro vás, alespoň jste to zkusili.  

Jak naplánovat první sólo cestu 

První výlet můžete podniknout po Česku, nebo klidně vyrazit rovnou do zahraničí. Ať už se rozhodnete přejít Krkonoše, prohlédnout si České Budějovice, nebo třeba rovnou vyrazit na Camino de Santiago, čeká vás trocha plánovaní, a nakonec hlavně hodně improvizace.   

Kam cestovat sólo 

Cestovat sami můžete skoro kamkoliv, ale některé destinace budou pro méně zkušené cestovatele jistější volbou. Tady je několik tipů a nápadů z mojí zkušenosti a wishlistu:  

• Krkonoše: Pokud vás láká chození po horách, jsou Krkonoše skvělý začátek pro horský prvovýlet. Trasy jsou skvěle značené a budete potkávat další výletníky.  
• Evropská města: Pokud vás láká zahraničí a návštěva měst, je ideálních destinací spoustu. Já sama si sólo vyzkoušela například Madrid, Paříž, nebo Budapešť.  
• Přímořské oblasti v Evropě: U moře jsem sama byla ve Španělské Andalusii a na jihu Francie, ale skvělá je i Itálie, Chorvatsko, nebo třeba Řecko.  
• Vietnam
• Japonsko: Obecně bezpečná země a jedna z často doporučovaných destinací pro sólo cestovatele.  
• Bali: Další velmi oblíbená destinace pro sólo cestovatele a práci na dálku 

Ať už se rozhodnete pro jakékoliv místo, přečtěte si informace o destinaci a místních zvycích. 

Kde se ubytovat na sólo cestách 

Úplně stejně jako na cestách v páru, s rodinou, nebo přáteli, se i sami můžete ubytovat v různých tipech ubytování.  

• Hostely: Pro mě jednoznačný favorit, pokud zůstávám krátkou dobu na jednom místě. Sdílení pokoje má totiž mnoho výhod. Nejen, že ušetříte nemálo peněz, budete mít zároveň možnost hodně rychle poznat lidi, kteří stejně jako vy cestují sólo. Některé hostely nabízí možnost ubytování v pokoji pouze pro ženy.  
• Hotel: Pokud chcete cestovat sami, ale hostel pro vás není to pravé, můžete se ubytovat klasicky v hotelu. Jen je potřeba počítat s podobnou cenou za pokoj, jako pro dvě osoby.  
• Airbnb: Můžete si pronajmout pokoj nebo rovnou celý byt. Je to skvělá možnost, pokud budete déle na jednom místě a chcete si vyzkoušet žít jako místní.  

Sama si nejčastěji hledám ubytování přes booking.com, ale dobrou zkušenost mám i s hostelworld.com.  

Existuje celá řada dalších možností, jako je Couchsurfing (mám s ním převážně horší zkušenosti) nebo Host a sister (zatím nemám zkušenost). Těmito způsoby se dá bydlet skoro zadarmo, u někoho doma. Vše je na vzájemné domluvě a zvážení pro a proti.  

Jak zjistit informace o destinaci 

Vyžívám několik zdrojů informací o tom, co v destinaci podniknout. Něco si načtu, a nakonec je to taková lehce informovaná improvizace. Kde vzít tipy, co dělat a začít?

• Tištěný průvodce: Budoucnost  Přítomnost je digitální, ale já si stejně pořád ráda kupuji tištěné průvodce a mapy 🤭 Někdy si je skutečně přečtu před cestou, někdy si v nich jenom tak listuju a čtu si je až po návratu. Takhle jsem se jednou v letadle domů dozvěděla, že jsem se procházela v „nebezpečné čtvrti“.  
• Informační centra: Pokud cestuji po městech, ráda zajdu do informačního centra. Často dostanu zdarma mapu a základní informace co se dá stihnout za den nebo dva. Informace jsou aktuální a například v Itálii jsem ušetřila za vstupné do muzeí nákupem kombinované vstupenky a v Ženevě dokonce dostala vstupy do muzeí zdarma.
• Itinerář cestovních kanceláři: Najděte si na internetu organizovaný zájezd do místa, kam se chystáte a podívejte se na itinerář. Je sestavený tak, aby turisté viděli to nejznámější. Můžete se inspirovat, nebo jeho části klidně celé okopírovat.  
• Google: Zadejte do vyhledávání „Co dělat v Budapešti/Paříži/Normandii, …) a proklikejte si výsledky, které jsou vám sympatické.  
• Instagram: Na Instagramu se skvěle hledají tipy na restaurace a kavárny.  

Co dělat sám/sama na cestách 

Samozřejmě bude záležet na tom, kam vyrazíte a co rádi děláte. Obecně ale na sólo cestě můžete dělat úplně všechno, co byste dělali při cestování s někým dalším. Tohle třeba dělám já:  

• Hodně chodím – Poznám tak nejen největší turistické atrakce, ale i „normálnější místa“ a trochu toho lokálního života
• Bavím se s lidmi – V hostelech, v kavárnách, nebo i kdekoliv jinde. Při sólo cestování je jednoduché a přirozené navazovat kontakt s okolím.
• Zajdu do muzea/na výstavu – Vyberu si, která kulturní akce mě zajímá a vyrazím.
• Objevuji bistra a kavárny – Na začátku není možná úplně jednoduché sednout si ke stolu pro jednoho a užit si jídlo bez nervózního koukání do telefonu. Nakonec je to ale o zvyku. Bistra jsou skvělou alternativou k restauracím, pokud jíte sami.
• Čtu si – Podle délky cesty s sebou beru jednu knihu, nebo čtečku knih (tam se knížek vejde víc).
• Fotím a postuji na sítě – Sdílím zážitky se svým okolím hlavně prostřednictvím Instagramu. Částečně tak můžu sdílet cestu se svými přáteli, a zároveň nemusím posílat extra fotky do různých konverzací.
• Přemýšlím hodně nebo naopak vůbec – Čas o samotě, ideálně spojený s pohybem je pro mě ten nejlepší způsob meditace.

Sami zkrátka můžete podnikat všechny aktivity, na které jste při cestování zvyklí. Program ale záleží jenom na vás a můžete si tak navíc užívat pocit svobody.

Jak poznat lidi při sólo cestování

Na sólo cestování mám nejradši, že jsem často v kontaktu s lidmi. Většina konverzací je navíc otevřenějších a méně povrchních. Proč to tak je? Nejspíš proto, že se s lidmi, které potkávám na cestách už pravděpodobně nikdy neuvidím. Neznáme se navzájem, neznáme navzájem naše okolí a oběma je vlastně nakonec jedno, co si o nás ten druhý v danou chvíli myslí. Za hodinu nebo třeba za týden, se pravděpodobně vidíme naposledy v životě.

Moje nejoblíbenější místo k seznámení jsou hostely. Často je využívají sólo cestovatele a je proto jednoduché s někým se přirozeně zapovídat v pokoji, sdílené kuchyni, nebo na některém z pořádaných akcí (některé hostely pořádají společné akce). Takto jsem se v Malaze seznámila s Annou z Lyonu, kterou jsem úplnou náhodou po týdnu potkala v Córdobě a po pěti letech už plánovaně v Lyonu.

V kavárnách a restauracích. Tohle už je trochu vyšší dívčí, protože musíte být v pohodě s tím, že se dostanete i do trochu nepříjemných situací – riskujete odmítnutí. Když mám náladu si povídat a vidím někoho sedět samotného, zeptám se, jestli si můžu přisednout. Obvykle jenom pozdravím a řeknu, že cestuji sama, ale ráda bych se k někomu přidala na čas jídla/na vypití kafe. Většinou se snažím vytipovat jiného sólo cestovatele. Zatím asi nejzajímavější byla konverzace s jihoafrickým starším párem, kdy jsme naráželi na samé kulturní rozdíly, ale stejně jsme se spolu nasmáli. Dostala jsem od nich při loučení ručně háčkovaný křížek jako záložku do knihy.

Další možnost je zajít na organizované akce typu Language Exchange, International meetup, setkání expatů… Akce jsou často k nalezení na Facebooku.

Bezpečné sólo cestování

Nemyslím si, že by cestovat sólo bylo o moc nebezpečnější než cestovat ve skupině. Na druhou stranu je vždycky lepší dávat na sebe pozor než se ocitnout v nepříjemné situaci.

Nejdůležitější zásada je dát na svojí intuici a selský rozum. To se dělá poměrně těžko, pokud jste vyrůstali v době (nebo v rodině), kde se děti od nežádoucího chování odrazovali důkladným strašením. Dodnes si pamatuji třeba historku o holce, která šla na party ke spolužákovi a nikdy se nevrátila domů (barvitých detailů vás ušetřím). Ve zdravých mezích je zásadní dát na intuici, ale nebýt ani zbytečně paranoidní.

Jak cestovat sama a cítit se bezpečně?

• Udělejte si cestovní pojištění – už se mi dvakrát vyplatilo
• Naskenujte nebo vyfoťte si cestovní doklady – uložte si je na uložiště nebo do e-mailu
• Peníze a platební kartu mějte na rozdílných místech
• Zjistěte si informace o kultuře a zvycích a dodržujte je
• Snažte se nevypadat na první pohled jako turista – To může být vzhledem k batohu nebo mapě někdy nemožné, ale v každém případě se tvařte sebejistě – víte přesně kde jste a cestujete sami už od narození. 😁
• Pravidelně informujte někoho doma – Můžete vyzkoušet permanentní sdílení polohy (v horách se na to nedá spolehnout), nebo jednoduše komunikovat s někým doma (rodiče, přítel, kamarádka, …), kdo bude vědět kde přibližně jste, jaké máte/nemáte plány a kdy se přibližně zase ozvete.

S tím si většinou úplně vystačíte! Pokud ale přeci jen bojujete se strachem, můžete absolvovat kurz sebeobrany, nebo si pořídit něco na osobní obranu. Pozor, ne všechno, co je legální v ČR je legální i jinde. Například elektrický paralyzér je u nás legální, ale ve Francii ne. Pepřový sprej zase nejde vzít do příručního zavazadla. Pokud si chcete vzít něco na obranu, předem se informujte o pravidlech v dané zemi.

Na svojí první větší sólo cestě jsem vyzkoušela taky alarm na klíčence. Tyto alarmy fungují tak, že pokud zatáhnete za uzávěr, alarm se spustí. V Granadě na autobusovém nádraží se mi alarm připevněný na batohu zaklínil do mezery v lavičce a jakmile jsem batoh zvedla, alarm se rozkřičel. Dokud jsem nenašla uzávěr pod lavičkou, zvuk se stupňoval. Doteď si vzpomínám na tu bolest v uších a jak ani na frekventované autobusové stanici nikdo (vzhledem k situaci naštěstí) nepřišel, aby se zeptal, co se stalo. Vyndala jsem baterky a alarm letěl do koše. 😂

Sólo cestování je ve většině případů nakonec podobně (ne)bezpečné, jako třeba cestování ve dvou. Takže přehnaný strach nechte doma, dávejte na sebe pozor jako ostatně vždycky a jeďte si to pořádně užít!

TIP: Plánujete vyrazit sólo na Camino de Santiago? Přečtěte si Kompletní průvodce přípravou na cestu