Dobrý den, Pavle,

Jsem na cestách, na Fisherman trail, ale napíšu domů, jestli mapu najdou, a pošlu vám ji případně na e-mail. Někde jí mám, ale nevím přesně kde. 🫣

Moc děkuji za pochvalu a držím letos palce! 🥾

Eva

měl bych na Vás prosbu – pokud máte z loňského roku ještě tištěnou mapu 73 km trasy, byla byste tak laskavá a poslala byste mi ji, prosím?

Organizátoři z nějakého mne neznámého důvodu nezveřejňují elektronicky natrasovanou mapu pochodu, tak bych se rád s trasou před závodem seznámil a uložil si ji do hodinek…

Děkuji moc.

Pavel

P.S. Jinak super report z pochodu. Drží letos palce, ať dorazíte do cíle😉

Hezký den, Jiří,

zdravím do Tábora 🙋🏻‍♀️

Moc děkuji za komentář, který by snad vydal na samostatný článek! Ráda jsem si přečetla vaše zkušenosti s pochodem a zážitky, kterých máte opravdu spoustu. 😊 Věřím, že atmosféra byla před rokem 1978 opravdu jiná a určitě je celá zkušenost rozdílná podle toho, jestli jdete s partou mladých kluků, nebo s rodinou. Vy jste si vyzkoušel snad všechny varianty a to je úžasné! 🤩

Děkuji za milé přání štěstí do života a přeji vám to samé! ♥️ Mám to štěstí, že chlapa (a kromě něj i spoustu přátel) mám a v nouzi mi pomůže i podpoří. Jenom těch kilometrů ujdu tak nějak víc a tak si ráda vyrazím na výlet i sama nebo s kamarádkou. Kdybych ale chlapa neměla, chodím úplně stejně! Život je moc krátný a nevyzpytatelný na čekání na cokoliv/kohokoliv. 😊

Přeji vám krásný den! Eva

Může se to zdát podivné, že zrovna já, chlap ve věku cca 65 let (čili senior) bych mohl reagovat na článek tak mladé slečny, ale je to tak.
Pochod Praha-Prčice jsem šel poprvé jako učedník v roce 1975 – to byla v pořadí teprve druhá kovová bota (zlatá), v prvních ročnících byly stužky (1966 až 1969), potom v roce 1970 kovová ryba (dnes sběratelsky poměrně vzácný suvenýr), v roce 1971 obtisk na startovní mapu, v roce 1972 textilní bota a teprve v roce 1973 poprvé kovová bota, v roce 1974 opětovně textilní bota (která už se nesetkala s úspěchem).
Každopádně první start v roce 1975 se odehrál z Benešova a byla to trasa kolem 35 km do Prčice. Druhý start v roce 1976 se odehrál z Čerčan a byla to trasa kolem 45 km do Prčice. Třetí start v roce 1977 se odehrál z Davle a byla to trasa kolem 55 km.
Teprve v roce 1978 jsme se jako parta mladých kluků odvážili jít od zbraslavského zámku, což představovalo cca 65 km, takže asi vím, co to obnáší, jenomže zrovna toho roku lilo v sobotu 20. května jako z konve, pršelo po celou dobu trasy kolem Vltavy, pršelo i kolem Sázavy, pršelo prakticky celý den až do cíle a musím se přiznat, že to byl OČISTEC v turistickém ráji.

V předešlých ročnících jsme měli štěstí na počasí, já jsem hrál na harmoniku, chodili jsme od hospody k hospodě, dali jedno pivo, zazpívali dvě, tři písně a šlo se dál – samozřejmě, že v cíli už jsme měli těch piv nakoupených podobně jako kilometrů, ale byli jsme mladí, plní elánu a síly – navíc jsme byli studenti z pivovarské školy z Prahy (Podskalská ulice č.p. 365/10.), takže pivo bylo naším denním chlebem.

Jenomže ouha, v tom roce 1978 bylo najednou všechno jinak – šlo kolem 30 000 pochodníků na cca 15 trasách (2000 lidí na jednu trasu), pěšiny byly po deštích rozmočené, rozšlapané jako od stáda krav, prostě velice špatná schůdnost a všudypřítomný déšť – vody jako při povodni.

Sice jsme do Prčice na náměstí došli (cca kolem 21.30 hodin), ale stihli jsme jen tak, tak, poslední autobus do Heřmaniček na vlak – heslo toho večera – do Prčice už nikdy více.

Potom jsem odešel na vojnu, po vojně z práce do práce, až teprve v roce 1994 jsem se už jako ženatý muž, otec od dvou dětí, na trasu vrátil s dvěma malými dětmi (10 a 11 let), start z Votic do Prčice, dětská trasa někde kolem 15 km.

Já už dnes nechodím (moje děti také ne, ani bývalá manželka), všechno pominulo, ale přeji všem ostatním, aby „Zdrávi došli“, stejně jako té slečně, co napoprvé zdolala přes 60 km bez tréninku a to je porce úctyhodná – tak slečno = hodně štěstí do života, jak jsem se díval na ta fota, asi byste potřebovala spíše kamaráda na cestu, který by v případě nouze pomohl, podpořil. Jste na to hezká dost, tak si to dejte do příštího roku jako závazek – bez chlapa nepůjdu ani do Prčic, bez chlapa nejde na světě nic, až ho najdu, nachodíme spolu kilometrů na tisíc

s pozdravem Jiří

Moc děkuji za komentář 🤩 Koleno otestuje až další sportovní akce 🫣😅

Přesně tak! Myslím, že bez trekových holí už po vyzkoušení nedám ani ránu 😅

Děkuji za komentář 🤩

Trekový hole schvaluju všema deseti, bez těch já nedám ani ránu a na mým posledním pochodu mi taky moc pomohly (i když jsem je brala až později v průběhu dne) a tahám je s sebou už i trochu preventivně, kdyby náhodou (občas trpím na kolena) 😀

Každopádně výkon i tak super! 🙂