Co si zabalit na trek jsem poprvé začala řešit před Camino Portugés. A udělala jsem napoprvé samozřejmě spoustu chyb! Některé z nich jsem si zopakovala na Camino Francés a nové jsem posbírala třeba GR221 Přechodu Mallorky, nebo na Tour du Mont Blanc.

Letos jsem si ale naplánovala 5týdenní sólo cestu kombinující Fisherman´s Trail v Portugalsku a West Highlands ve Skotsku se spaním ve stanu. A svoji výbavu na dálkový trek jsem tak musela vyladit téměř k dokonalosti – ultralight (protože toho moc neunesu ), s ohledem na maximální pohodlí v různých podmínkách a minimální objem batohu.

Co si tedy zabalit na dálkový pochod? Inspirujte se mými tipy a ideálně se poučte z mých chyb… a udělejte třeba raději nějaké jiné – vlastní.

Některé odkazy v článku jsou affiliate. Pokud přes ně nakoupíte, získám malou provizi – vás to nic nestojí navíc a pomáháte mi dál tvořit blog. Děkuji .

Batoh na trek – jak vybrat a sbalit

Dobře padnoucí a pohodlný batoh na trek dokáže neuvěřitelně ovlivnit celý zážitek. A nejen to! V případě delších treků může mít vliv na zdraví. Podle mě je proto právě batoh jedna z věcí, do kterých se prostě vyplatí investovat peníze, a hlavně čas k jeho výběru!

Jak vybrat batoh na trek a jaký zvolit objem

Při výběrů batohu je úplně nejdůležitější, aby správně seděl. Batoh by proto měl mít možnost přizpůsobení a nastavení – délka zad, popruhy a bederní pás by měly při správném nastavení dobře sedět na těle.

Existují batohy určené pro ženy, které jsou konstrukcí přizpůsobeny užším ramenům. Na druhou stranu ale ne každý máme stejnou tělesnou konstrukci, a proto se ani jako žena na tyto batohy speciálně pro ženy při výběru vůbec neomezujte.

Batoh zkoušejte vždycky zatížený, protože jenom tak poznáte, že vám sedí více méně dobře. Nejlépe ale takový batoh prověří až právě nějaká kratší testovací cesta.

Další otázka za milion je ohledně kapacity. U té podle mě existuje obecné pravidlo – co nejmenší objem, do kterého se dokážete zabalit. Na cesty, kde nespím ve stanu (nenesu výbavu na spaní), si vždy vystačím s 30 l batohem. Osprey Tempest 30 l jsem měla třeba na Camino de Santiago nebo na GR221 Přechodu Mallorky.

Batoh na trek, na kterém spím ve stanu, už musí být samozřejmě trochu větší a se stanem, spacákem, karimatkou i trochu teplejším oblečením doporučuji batoh o objemu 45–60 l. Svůj Osprey Viva 45L jsem využila například na Tour du Mont Blanc nebo West Highland Way.

Osprey Viva je skvělý, ale ocenila bych kapsičku nahoře, jako mám u Osprey Tempest. Proto doporučuju jako alternativu Osprey Eja 48 nebo Osprey Eja 58. Batohy od Osprey obecně používám dlouhodobě a jsem s nimi moc spokojená.

A nakonec určitě nesmím zapomenout na pláštěnku na batoh! Hodí se nejen, když prší, ale i jako obal na batoh, pokud ho odbavuji v letadle.

Jak sbalit batoh na trek

Než začnu balit batoh, vždycky si dobře rozmyslím, co si s sebou budu brát a vyskládám si všechno přehledně na podlahu. Absolutní prioritu mají věci, které mě udrží v suchu a teple, ve dne i v noci. Potom přichází na řadu voda – láhve nebo hydrovak.

Hodně začátečníků dělá tu chybu, že první řeší jídlo a často si ho zabalí až moc. Mít hlad není příjemná zkušenost, ale ve skutečnosti je z hlediska bezpečnosti potřeba v první řadě předejít podchlazení a dehydrataci, až potom přichází na řadu jídlo.

Podle očekávaného podnebí a počasí, se hodí dát si věci do nepromokavých obalů, nebo alespoň do igelitových tašek. A potom už můžeme začít se samotným balením.

Do spodní části batohu dávám spacák a případně nafukovací karimatku. Dál se snažím mít nejtěžší věci co nejblíže zádům (kvůli těžišti) a cokoliv bych mohla potřebovat během dne, nahoře při ruce. Většinou to bude teplejší vrstva oblečení, pláštěnka, svačina a případně čelovka a lékárnička.

Batoh by ideálně neměl vážit víc, než 20 % vaší vlastní váhy. Pro ženu s 60 kg je to batoh o váze 12 kg.

Můj batoh na trek

Já mám aktuálně dva batohy na treky, oba od značky Ospray. První je Osprey Tempest 30 l, který mi skvěle posloužil na Camino de  Santiago, přechod Mallorky, ale třeba i na cestu do Severního Vietnamu.

Na tenhle batoh nedám dopustit a na 100 % ho doporučuji. Má malou kapacitu, takže nikdy není těžký a padne skvěle – vůbec necítím, že nějaký batoh nesu. Kromě hlavní kapsy má kapsu nahoře, vepředu a po stranách, takže mám všechno při ruce.

Druhý batoh mám Osprey Viva 45L, který jsem kupovala online ve slevě před cestou na Tour du Mont Blanc. Kromě větší kapacity na něm oceňuji možnost otevřít ho zepředu skoro jako kufr. Výrazně to usnadňuje organizaci. Na druhou stranu nemá kromě bočních kapes žádné další. Výborně mi ale posloužil na Tour du Mont Blanc i West Highland Way.

Jak vybrat stan a vybavení na spaní

Dobře se vyspat je na treku k nezaplacení. Už jenom jedna špatná noc dokáže celkový zážitek ovlivnit a nespat několik nocí za sebou promění trek tak trochu v noční můru.

Stan na trek a trhu-hike

Výběr mého prvního stanu mi zabral asi 20 hodin práce.

Nejdůležitější pro mě byla celková váha, velikost po sbalení, a to všechno v kombinaci s ochranou, který stan poskytne proti dešti a větru. Ponořila jsem se hluboko do studia výšek vodního sloupce a zjistila, že nejen tento parametr znamená v realitě u každé značky trochu něco jiného, že i v případě stanů, je ve hře hodně marketingu a že perfektní stan, který vyniká absolutně ve všech ohledech není „jenom“ drahý… takový stan prostě neexistuje.

Nakonec jsem zvolila stan MSR Hubba Hubba, pro dvě osoby, a později koupila ještě MSR Elixir 1 pro jednu osobu. Cena je vyšší, ale za mě se na 100 % vyplatí. Oba stany mě udržely v suchu při Tour du Mont Blanc a West Highland Way, kde mi pršelo doslova každý den i noc.

Kromě perfektní ochrany před deštěm a dobré ochrany před větrem jsem ocenila možnost stan zabalit od vnitřku (strašně praktické, když prší!), dva vchody u modelu Hubba Hubba, pohodlně řešený vnitřek s vyšším stropem a praktické předsíňky. Jednoduché je rozložení i složení.

Místo stanu existuje možnost tarpu, který je lehčí a menší po sbalení. Jeden mám, ale zatím jsem ho nevyzkoušela, protože na Mallorce nakonec nebyl potřeba. Tarp bych volila jen na treky, kde nepředpokládám možnost neustálého deště.

Spacák na trek – syntetika vs. péřový

Spacáky na trek mám taky dva. Na léto a teplejší destinace používám ultralehký péřový spacák Cumulus Lite Line 200. Je skladný, váží jen pár set gramů a skvěle se hodí na evropské treky.

Druhý spacák mám Sea to Summit Venture VtII – syntetický, komfort do -5°C. Oproti péřovému spacáku je trochu těžší a větší, ale výhodou syntetiky je, že částečně ochrání i pokud navlhne a oproti peří rychle schne. Jakmile je totiž mokrý péřový spacák, trvá opravdu hodně dlouho, než vyschne. Syntetický spacák proto ráda používám, když jdu trek v deštivém počasí a spím ve stanu. Další výhodou syntetiky je možnost spacák vyprat normálně v pračce a samozřejmě jde o vegan friendly variantu.

Při výběru spacáku je důležitý údaj o teplotním komfortu, ostatní čísla nás v zásadě nemusí zajímat. Pro ženy je důležitá informace, že teplotní komfort je měřen u mužů – tedy typicky nemusí stačit pro štíhlou ženu. Můj spacák do -5 °C je pro mě skutečně pohodlný kolem 0 °C, ale při -3 °C už mi byla zima a budila jsem se.

Existují navíc zkrácené varianty (jako mám třeba já), takže pokud jste menší, můžete ušetřit pár gramů.

Karimatka na trek – pohodlí a izolace

Při výběru karimatky máme na výběr mezi skládací pěnovou, samonafukovací a nafukovací. Každá pá svoje pro a proti, o kterých si povíme.

Skládací karimatka bývá objemnější, ale často je možné připevnit jí na batoh zvenku. Výhoda je její větší odolnost, možnost posadit se na ní kdykoliv během dne, jednoduché rozložení i složení. Nevýhoda může být menší pohodlí při spaní (oproti nafukovací karimatce).

Samonafukovací a nafukovací karimatky jsou podle mě zkrátka pohodlnější. Jsou menší po sbalení, lehké a dobře izolují od země. Na druhou stranu jsou náchylnější na poškození.

Nejdůležitější ukazatel při výběru bude teplotní komfort, se značením R. Laicky čím vyšší hodnota R, tím vyšší izolace. Hodnota 2–4 by měla být pro karimatky použitelné od jara do podzimu, 4–6 pro celoroční použití.

Pokud bude nekvalitní izolace od země, nezachrání to žádný spacák. Nejhorší kombinace bude nekvalitní izolace karimatkou od země a péřový spacák, i kdyby byl do -20°C. Pokud plánujete trek v chladnějších podmínkách (třeba do hor), investice do kvalitně izolující karimatky je nutností.

Moje oblíbená karimatka je NEMO Tensor. Je pohodlná, lehká a spí se na ní skoro jako doma v posteli. Má R-value 5,4 , která mi poskytla skvělou izolaci od země i v horách (v noci hodnoty pod nulou).

Oblečení na trek do hor i do deště

Základ mého oblečení na treky je v podstatě stejný, ať se vydávám kamkoliv.

Ve výbavě mám základní vrstvy, které mají za úkol zahřát, odvádět pot a zajistit komfort. Úplně ideální je za mě merino a mám merino trička i ponožky. Výhodou merina je pro mě hlavně dobrá termoregulace, hřeje i vlhké a není cítit. Na West Highland Way jsem šla 6 dní v jednom tričku absolutně bez zápachu. Většinou mi na trek stačí 3 kvalitní merino trička (jedno z nich na spaní).

Mám moc ráda merino oblečení od Icebreaker. Po vyzkoušení několika značek mám od této značky všechny trička a ponožky na treky. Skvěle regulují teplotu a nezapáchají. V létě nosím lehčí merino trička s krátkým rukávem, v chladnějším počasí trička s dlouhým rukávem a na ně zateplenou vestu, nebo bundu.

Druhá vrstva je izolační nebo hřejivá. Vždy vozím fleecovou mikinu a syntetickou prošívanou vestu. Výhoda obou je, že rychle schnou a hřejí i vlhké. Vestu používám většinou při chůzi (pokud je zima a je potřeba), protože ochrání nejdůležitější část těla proti prochladnutí a zbytek zahřeju pohybem. Fleecovou mikinu se snažím udržet v suchu a používat večer a ve stanu.

Poslední vrstva je nepromokavá. Pokud jdu na trek, kde předpokládám možnost častějšího deště, beru si nepromokavou bundu a případně nepromokavé kalhoty. Na druhou stranu podle mě nemá ani jedno smysl, pokud je možnost deště malá. V takovém případě stačí plastová pláštěnka. Zároveň je plastová pláštěnka prostě účinnější. Sice „nedýchá“, ale můžu se na ní spolehnout i při vytrvalém silném dešti. To se bohužel nedá říct o většině nepromokavých bund.

Můj seznam oblečení na trek

• 3x spodní prádlo
• 2x podprsenka
• 3x merino ponožky
• 3x merino tričko
• 1x turistické kalhoty (pokud není horko)
• 0 – 2x legíny (pokud je chladno, 1x legíny jsou na spaní)
• 0 – 3x kraťasy (3x, pokud je horko a neberu nic jiného, 1x jsou na spaní)
• 1x fleecová mikina
• 1x syntetická zateplená vesta
• 1x nepromokavá bunda/pláštěnka (nebo obojí, pokud má pršet celý trek)
• Nepromokavé kalhoty (jen pokud má hodně pršet)

Řídím se pravidlem raději se ráno obléct do mokrého oblečení a začínat nový den trek v mokru, než použít poslední suché oblečení na chůzi a nemít suché oblečení na spaní. Jeden set oblečení (1x tričko + 1x legíny) tak používám výhradně v suchu a na den balím do nepromokavého obalu.

Na West Highland Way jsem tak někdy ráno začínala ve vlhkých ponožkách a tričku, ale večer měla ve stanu vždy suché a teplé oblečení.

Volitelně podle treku se může hodit i kšiltovka/klobouk a sluneční brýle.

Boty a trekové hole

Boty jsou hodně individuální a každému bude sedět něco jiného. Doporučuji jít si nějaké vyzkoušet do prodejny, i když samozřejmě z jednoho vyzkoušení nic moc nepoznáte. Nové boty je každopádně lepší vzít si párkrát na jednodenní výlet, nebo je rozchodit alespoň cestou do práce, než v nich vyrazíte na delší trek.

Já osobně nedám dopustit na značku Merrel, aktuálně mám model Merrell Moab 3, který jsem kupovala už podruhé za sebou. V podstatě všechny treky na tomto blogu, kromě Camino Portugés, jsem šla v tomto konkrétním modelu bot. Bez bolesti a bez puchýřů (v kombinaci s merino ponožkami).

Moje boty jsou nízké trekové, ale na treky po kamenech – jako je třeba přechod Mallorky GR221 – nebo v mokru – jako je West Highland Way – bych asi doporučila spíš vysoké trekové boty.

Někdo nedá dopustit na běžecké boty typu Altra. Nemám je osobně vyzkoušené, ale výhodou bude jejich váha a rychlé uschnutí. Naopak předpokládám, že snadněji navlhnou uvnitř… ale jak říkám, nemám vlastní zkušenost.

Obecným doporučením bude vybírat boty o číslo větší, než nosíme normálně. Noha při treku může lehce otékat a bota tlačit.

Na treky si navíc vždycky beru ještě turistické sandále nebo žabky. Hodí se na večer, do kempu, případně do vody.

Trekové hole – proč je brát a jak pomáhají

Trekové hole jsem dlouho nepoužívala a na treky bez převýšení podle mě nejsou úplnou nutností pro každého. Na druhou stranu opravdu dokáží ulevit kolenům a usnadní pohyb, třeba v písku (jako třeba na Fisherman´s Trail).

Poprvé jsem si hole vyzkoušela při mém neúspěšném Pochodu Praha-Prčice, kdy jsem neušla 70+ km, protože mě začala bolet kolena. Hole mi tenkrát někdo půjčil, aby došla na vlak.

Na Tour du Mont Blanc už jsem jela se svými holemi Fizan Compact, protože 10 000 metrů převýšení a 12kg batoh už by byla pro moje kolena zbytečně velká zátěž. Od té doby se mnou trekové hole jezdí všude bez ohledu na převýšení. A nedám na ně dopustit!

Fizan Compact jsou skládací a pohodlně se uchytí na batoh. Jsou lehounké, ale pevné a spolehlivé. Dají se použít i k postavení tarpu. Jediná nevýhoda je, že je není možné vzít na palubu letadla (žádné trekové hole), takže je potřeba batoh i s holemi odbavit.

Vaření, voda a jídlo na treku

Myslet na pitný režim, je na každém treku jedna z nejdůležitějších věcí (hned za udržením se v teple a ideálně relativně v suchu). Před trekem si vždycky hledám informace o dostupnosti pitné vody a mám s sebou dostatečně nádob na vodu podle její dostupnosti.

Pokud vím, že vodu seženu na každém rohu (jako je to třeba na Camino, nebo TMB), beru si s sebou dvě litrové láhve. Aktuálně jsem si zamilovala placaté lehce balitelné Platypus Platy a případně ještě Tefal Bludrop. Tato láhev totiž perfektně udrží teplé i naopak studené nápoje a hodí se tak v horkém létě pro osvěžení i v chladnějším počasí na horký čaj.

Pokud vodu nejde často doplňovat, je skvělou variantou větší hydrovak. Hlavně v místech, kde není voda k dispozici ani ne-pitná, jako je třeba Mallorca. Naopak na treku, kde voda je, ale není pitná, je skvělý filtr na vodu, nebo dezinfekční tablety.

Jídlo na treku je zatím moje slabší stránka. Protože, jak jsem už psala, je prioritou až potom, co máte dobře vyřešené zajištění tepla, sucha a vody. Na žádném treku jsem si zatím nevařila a jídlo řešila velkým množstvím vysokoenergetických svačinek a nakupováním po cestě.

Mezi moje oblíbené menu patří kuskus s Decathlonu, který jde zalévat studenou vodou. Dál různé ořechy, sušené ovoce, sušené vegan maso a hroznový cukr pro případ rychlé potřeby. Snažím se vyhýbat umělým sladkostem a na treku jich prostě nejíst víc než doma. Zvlášť pokud trek trvá více než týden.

Výhodou mého dosavadního stylu řešení je, že je poměrně ultra light. Nenesu vařič, ani velké zásoby. Nevýhoda je, že mám někdy prostě hlad.

Hlavně pokud jdete ve více lidech a dělíte si váhu v batohu, nebo jdete trek, kde na jídlo několik dní nenarazíte, doporučuji zvážit vařič. Jak jsem ale psala, zatím nemám osobní zkušenost.

Drobná výbava, která nesmí chybět

Kromě vybavení na chůzi a na spaní by ve výbavě neměly chybět věci jako:

• Lékárnička
• Čelovka
• Powerbanka
• Věci na osobní hygienu

Několik dalších věcí se mi vždycky hodilo:

• Rychleschnoucí ručník
• Plastové sáčky
• Lžička

A podle destinace a ročního období zvažuji vždycky ještě:

• Malý batůžek (na večer do města/na jídlo…)
• Kšiltovka, opalovací krém
• Repelent
• Kompresní podkolenky

A existuje samozřejmě i celá řada dalších ultra light vychytávek, které možná nejsou nezbytné, ale zajistí větší pohodlí.

Výbava na trek pro ženy a sólo cestovatelky

Jako žena na treku nebo při sólo cestování řeším oproti mužům typicky několik dalších věcí. Jsou to hlavně pocit bezpečí, menstruace a občasná potřeba cítit se upraveně.

Bezpečí na treku pro ženy a sólo cestovatelky

Každý budeme mít hranici komfortu trochu jinde a v rámci rozumné míry je fajn si jí posouvat. Ideálně ale postupně a se snahou nedostat se do reálného nebezpečí. Z mojí zkušenosti jde ale mnohem častěji o pocit než reálnou hrozbu.

Na každé cestě dělám pro svůj pocit bezpečí několik věcí:

• Zjistím si předem  informace o destinaci (bezpečnost, zvyky)
• Nenosím na sobě nic výrazného ani drahého
• Pokud se ocitnu v situaci, kdy mám pochybnosti, snažím se z ní rychle dostat
• Pokud už se bojím, tvářím se co nejvíc sebejistě a nedávám to znát
• Mobil + doklady si nosím všude s sebou (třeba i v kempu na toaletu)
• Každý večer dávám někomu z domova vědět, kde jsem (pokud je v místě signál)

Tolik k teorii. V praxi se mi stalo, že jsem několik dní signál nečekaně neměla, od té doby i s touto variantou přítel počítá. Taky jsem se vinnou vlastního úsudku nebo náhod párkrát ocitla v situaci, která úplně bezpečná nebyla a měla jsem prostě fakt štěstí. Na druhou stranu, v absolutním bezpečí nejsme ani u sebe doma, takže za mě platí – maximum pro prevenci, trocha odvahy k tomu a prostě vyrazit!

Více tipů na téma sólo cestování pro ženy najdete v článku Sólo cestování: Proč a jak si vyzkoušet cestovat sama.

Menstruace na treku

Toto téma jsem řešila hodně a několikrát. Menstruace na jakékoliv dovolené je „za trest“ a na treku to platí dvojnásob.

Ze zkušenosti doporučuji zvážit menstruační kalíšek – ale jen pokud je na treku denně přístup k vodě. Je to ekologická, pohodlná varianta, pokud máte kde ho bezpečně vymýt. Za mě nejlepší volba!

V opačném případě, pokud není dobrý přístup k vodě, volím ne-ekologickou variantu jednorázových hygienických potřeb, které mi ale bez vody zajistí větší hygienu a zdravotní bezpečnost. Je jen potřeba mít s sebou uzavíratelný sáček, který vyhodíte, až to půjde.

Hodí se i dezinfekční ubrousky a ubrousky na intimní hygienu. Vše samozřejmě po použití zabalit do sáčku a odnést z přírody s sebou až k nejbližší popelnici.

Beauty na treku

Pokud půjdete vyloženě jen mimo civilizaci, nemá asi úplně smysl něco takového řešit. Na druhou stranu jsou i treky a pěší trasy, jako je třeba Camino, které prochází přes města.

Občas se mi zkrátka stalo, že jsem se na treku chtěla cítit hezky. Pokud tohle o sobě víte, můžete přibalit třeba řasenku a barevný balzám na rty. Zátěž navíc je to minimální a někdy to udělá opravdu hodně pro vlastní pocit. A všechny dobře víme, že nakonec nejde o to, jak vypadáme, ale jak se cítíme.

Při řešení toho, co si zabalit na trek je nejdůležitější předejít podchlazení, dehydrataci a nedostatku energie. Přesně v tomto pořadí.

Minimalistická, lehká a kvalitní výbava na trek podpoří nejen bezpečnost, ale i celkový zážitek z treku a určitě se jí proto vyplatí nepodceňovat.

Spoustu ultra lehké výbavy najdete na mém oblíbeném pod7kilo.cz. Kde jsem si já osobně kupovala třeba právě karimatku, spacák nebo třeba ručník (který jsem ztratila ve Skotsku ).

A teď když už máte sbaleno, dejte mi vědět do komentářů, kam vyrážíte!

Článek Moje výbava na trek: co si zabalit na dálkový pochod se nejdříve objevil na BEZ ADAMA.