Kromě spojení se slavným spisovatelem jsou na cestě i další historické a kulturní zajímavosti, třeba hrady Bezděz nebo Kokořín. A samozřejmě krásná příroda CHKO Kokořínsko.

Máchovu cestu jsem začala sama a po prvním dni se ke mně přidal přítel a šli jsme ve dvou. Obecně myslím, že Máchova cesta se dá dobře jít i sólo a může být skvělou přípravou třeba na West Highland Way ve Skotsku.

V článku najdete můj třídenní itinerář, mapu trasy, možnosti dopravy z Prahy, informace o možnosti doplnění vody a jídla i zkušenost se spaním ve stanu.

Máchova cesta základní informace

• Délka: 61 (bez odboček) – 66,5 km (s návštěvou hradů a zámků + Pokličky)
• Převýšení: + 862 m / – 817 m (bez odboček) až + 1 068 m / – 1 033 m (s odbočkami)
• Oficiální název: Máchova cesta, součást E10 Evropské dálkové trasy
• Kudy vede: z Mělníka do Zahrádek
• Kolik dní zabere: 3-4 dní, podle tempa a varianty
• Kdy jít: jaro–podzim
• Obtížnost: Snadná
• Značení: Červená turistická značka E10

Mapa Máchovy cesty a značení

Mapa Máchovy cesty je dostupná v mapy.com, podle kterých se dobře plánují i případné odbočky, nebo zkrácení trasy. Odkaz na mapu

Zároveň je díky KČT trasa velmi dobře značená červenou turistickou značkou. Ta vede přímo k Bezdězu, kde se dělí na dvě. To je jediné místo, kde je potřeba dát pozor na správnou odbočku.

Co je Máchova cesta, Máchova stezka a E10

Máchova cesta je dálková turistická trasa značená červenou barvou a je součástí evropské trasy E10. Její délka je kolem 61–70 km (podle odboček a varianty).

Máchova cesta vede z Mělníka, přes Lhotku, Kokořínský důl, kolem hradu Houska až na Bezděz. Odtud se stáčí k Máchovu jezeru do Doks a přes Jestřebí pokračuje až do Zahrádek. Alternativně trasa končí už v Doksech, protože do Zahrádek byla prodloužena až později.

Máchova stezka je kratší (asi 14 km) naučná trasa u Doks. Začíná u zámku v Doksech a končí v osadě Bechyně.

Jak dlouho trvá Máchova cesta

Podle variant a odboček z trasy pro návštěvu hradů a zámků se dá Máchova cesta absolvovat za 3–4 dny.

Velmi sportovně a bez odboček by se dala zvládnout za 2 dny, ale v takovém případě nenavštívíte většinu zajímavostí na trase ani z venku. Cestu si zkrátka užijete spíš jako sportovní výzvu.

Třídenní varianta, kterou jsme zvolili my byla zvládnutelná a dávala prostor k odbočkám. Na druhou stranu nebylo úplně možné navštívit hrady a zámky na prohlídku, protože čas byl stále trochu omezený.

Zpětně je podle mě ideální čtyřdenní varianta, pokud si chcete některé hrady více prohlédnout a cestu si užít ve větším klidu.

Itinerář Máchovy cesty za 3 dny

Tuto variantu jsem při plánování zvolila já a popisuje náš přesný itinerář den po dni.

1.     Den: Mělník – Tábořiště U Splávku

Trasa a profil: 18,5 km, +147 m, -127 m

Máchova cesta začíná u Zámku Mělník a vyhlídky na soutok Labe a Vltavy. Pokud dorazíte na vlakové nádraží v Mělníce, budete se po červené trase k zámku trochu vracet, ale za ten výhled to stojí.

Přijela jsem do Mělníka vlakem těsně před polednem a před cestou jsem se zastavila na brunch v kavárně, kterou všemi deseti doporučím – Kafe Mělník Bistro. Cestou od zámku je přímo na trase a má výbornou kávu.

Trasa vede z Mělníka a relativně brzy se stáčí do zeleně, takže městem naštěstí není potřeba jít moc dlouho. Překvapilo mě, jak málo je tato první etapa frekventovaná a někdy jsem si v lese přišla až trochu osaměle.

Z přírodních zajímavostí mě nejvíc zaujaly skalní věže u Lhotky, skalní obydlí typická pro Kokořínsko a výhledy na rybník Harasov. Z Kokořínské doliny jsem udělala ještě odbočku a vystoupala na hrad Kokořín.

Hrad už byl bohužel zavřený, ale alespoň jsem si ho prohlédla zvenku. V Kokořínské dolině se ke mně přidal přítel, který neměl v pátek dovolenou, a tak jen po práci přes Mělník do Kokořínské doliny. Odtud je to už jen kousek k tábořišti.

Přespání: Tábořiště U Splávku

Spali jsme ve stanu na Tábořišti U Splávku. Nebylo potřeba předem rezervovat, bylo vybavené suchými toaletami (velmi dobře udržované) a studnou s vodou (není pitná!). V 9 ráno přišla paní a vybírala poplatek. Za stan a dvě osoby jsme platili 200 Kč.

Alternativně je kousek od tábořiště Penzion Milča, se kterým ale nemám osobní zkušenost. Kousek dál je i Tábořiště u bývalého Boudeckého mlýna. To může být dobrou alternativou, pokud zbývá čas a energie. Druhý den se tak trochu zkrátí a obě etapy budou vyrovnanější.

Voda a jídlo na trase

Pokud si neponesete zásoby z Mělníka, bylo zářijový pátek na trase několik otevřených občerstvení – Ve Lhotce, u rybníka Harasov a v Kokořínské dolině.

Na žádný zdroj pitné vody zdarma jsem ale nenarazila. Spoléhala jsem na Ladčin Pramen před Kokořínskou dolinou, ale byl zrovna úplně vyschlý.

Doporučuji si na první etapu vzít dostatek vody, nebo si předem ověřit otevírací dobu.

2.     Den: Tábořiště U Splávku – Kemp Sluníčko

Trasa a profil: 29 km, +404 m, -367 m (bez odboček)

Atlernativa (+ odbočka na Pokličky, hrad Houska a Bezděz): 32,3 km, +561 m, -531 m

Tábořiště u Splávku leží přímo na trase. To je výhoda, protože jsem na druhý den naplánovala trochu ambiciózní porci kilometrů.

Po pár minutách docházíme k první odbočce k pískovcovému skalnímu útvaru Pokličky. Leží kousek od parkoviště a ani ráno tady nejsme sami, ale jinak je vyhlídka moc pěkná.

Další zastávka na trase je Hrad Houska, kde také potkáváme poměrně hodně dalších turistů, ale mezi Pokličkami a Hradem Houska je cesta téměř liduprázdná. U Hradu mě mrzí, že nemáme víc času a nestíháme návštěvu uvnitř. Nachází se tady prý mimo jiné brána do pekel, což zní poměrně zajímavě.

Od Hradu Houska pokračujeme až pod Bezděz. Hrad je vidět několikrát z různé dálky a cesta je opravdu klidná, nefrekventovaná. Potkali jsme za celou dobu jen několik málo cyklistů.

Plánovala jsem výstup na Brzděz po křížové cestě, ale zcela upřímně vyhrálo jídlo a kafe. Časově bychom neměli šanci zvládnout obojí a do kempu pořád ještě zbývalo 10 kilometrů.

Posílení smažákem a malinovkou jsme se vydali na náměstí do Doks a potom podél Máchova jezera, až do Kempu Sluníčko.

Obecně byla tato etapa pro nás moc dlouhá a příště bych zvážila její rozdělení na dvě etapy. Odbočky na Pokličky, hrad Houska i Bezděz se sice dají časově stihnout, ale žádnou prohlídku uvnitř už není reálné si plánovat. Na konci dne jsme toho měli trochu plné kecky a hodilo se, že mám stavbu stanu silně mentálně zautomatizovanou, protože jinak bychom spali pod širákem.

Přespáni: Kemp Sluníčko

Spali jsme ve stanu, pro které bylo v kempu vyhrazené místo. V kempu je ale možnost i pronájmu chatek, nebo týpí – to vypadalo super a kdybychom nenesli vlastní stan, určitě bych to vyzkoušela.

Na sprchu dostanete přikládací čip na 3 minuty a další je možné si dokoupit předem (pozor, ve sprše už dokoupit nejde). Sprcha čas odměřuje a ukazuje, navíc asi 30 sekund před koncem se proud vody na chvíli přeruší, jako upozornění.

Velmi příjemně mně ale překvapilo, že teplá voda teče bez použití čipu i z umyvadel.

Pokud budete chtít v kempu snídani, je potřeba objednat předem. My to nevěděli, a i tak by nám snídali udělali, ale až později kvůli dalším objednaným hostům. Dostali jsme tak alespoň kafe a vydali se na cestu.

Za stan a 2 osoby jsme platili 410 Kč. Celkově bych kemp doporučila pro dobrou vybavenost a milou obsluhu.

Voda a jídlo na trase

Na místě přespání na Tábořišti u Splávku není zdroj pitné vody a první možnost vodu koupit byla až v Ráji – asi po hodině chůze. Občerstvení u Weinlichů otevírá v 11 hodin. Pokud chcete na cestu vyrazit brzy ráno, je lepší myslet buď na zásoby, nebo na jiný způsob jako je filtrace – s tou osobně nemám zkušenosti v obydlených oblastech.

Další možnosti občerstvení byly už skvěle rozložené po cestě – u hradu Houska, v Bezdězu a v Doksech.

3.     Den: Kemp Sluníčko – Zahrádky

Trasa a profil: 15,8 km, +280 m, -255 m

Alternativa: Pokračovat po E10 do České Lípy, celkem 24 km

Z kempu Sluníčko se napojujeme na cestu a pokračujeme přes Prostřední rokli a Vůbčářskou rokli. Výhledy na skalní útvary jsou ohromující a nepotkáváme nikde ani nohu, přestože je víkend.

Přes přírodní krásy docházíme do Jestřebí, nad kterým se tyčí zřícenina hradu. Nahoru se jít dá a vypadá to lákavě, ale nakonec vyhrává únava z předchozího dne a hlad. Díky tomu vám ale můžu doporučit opravdu skvělé místo, kde se na Máchově cestě rozhodně nezapomeňte zastavit – Rychta Jestřebí.

Rychta Jestřebí je restaurace, kavárna, sociální podnik a krásný prostor. Měli jsme oběd, u kterého mě potěšil výběr s vegetariánských jídel. Dala jsem si výborné noky se zeleninou a houbovou omáčkou. Kromě skvělé kávy mají i vynikající domácí koláče. Ceny nám v porovnání s kvalitou naopak přišly velmi dobré. Nechtělo se mi vůbec odcházet.

Nakonec jsme se ale vydali do Zahrádek. Po cestě narazíte na Kostel svaté Barbory, který z venku vypadal hezky, ale byl bohužel zavřený. U kostela je potřeba dát si pozor na červené značení, protože jedno vede dál po Máchově cestě a druhé k Michovské průrvě, kde končí. Pokud si nechcete udělat zacházku, kostel neobcházejte a pokračujte po červené po směru příchodu.

V Zahrádkách je zámek, který je aktuálně zavřený a u kterého Máchova cesta symbolicky končí. Pokud máte dost energie a času, můžete pokračovat až do České Lípy a protáhnout si tak třetí den na 24 kilometrů.

Kousek od Zahrádek, u Staré Pošty, je autobusová zastávka a jezdí odtud spoje do Mělníka i do Prahy. U zastávky je občerstvení s točenou zmrzlinou, kterou jsme využili jako symbolické ukončení naší Máchovy cesty.

Kde spát na Máchově cestě

Máchova cesta vede CHKO Kokořínsko. To znamená, že táboření, stanování (včetně spaní pod bivakovací plachtou) a rozdělávání ohňů je zakázáno zákonem. Bivakování, ve smyslu spaní pod širákem, zakázáno není.

Základní pravidla chování v CHKO najdete tady.

Na trase se nachází několik oficiálních tábořišť a kempů, kde jde přespat s maximálním ohledem k přírodě:

• Kemp Harrasov (200 Kč/osoba/noc)
• Tábořiště U Splávku (50Kč/osoba +100 kč/stan)
• Tábořiště u bývalého Boudeckého mlýna
• Samota v lese na Kokořínsku (neověřeno osobně, kousek mimo trasu)
• Kemp Sluníčko

V kraji je i spousta možností Spaní pod střechou, se kterými nemám osobní zkušenost, ale na trase jsem našla a viděla tyto:

• Penzion Harrasov
• Penzion Malba
• Hotel Kokořín
• Penzion Milča
• Penzion Hlučov
• Pension v Ráji
• Pension S láskou Karel
• Doksy (více možností)

Voda, jídlo a občerstvení na trase

V letní sezóně (začátek září) jsme nenarazili na žádný funkční pramen nebo zdroj pitné vody. Určitě tedy doporučuji nepodcenit vlastní zásoby na začátek a dál počítat s potřebou občerstvení a doplnění zásob v restauracích, bistrech a kempech.

Na druhou stranu restaurací a občerstvení je na trase několik, takže zemřít žízní ani hlady se na trase prakticky taky nedá. Pro jistotu stačí pár svačinek do batohu a možná jedno jídlo jako rezerva, kdyby bylo zrovna zavřeno.

Speciálně doporučuji restauraci a kavárnu Rychta Jestřebí. Výborné jídlo, skvělé kafe a domácí koláče!

Co si zabalit na Máchovu cestu

Pokud plánujete Máchovu cestu jako jeden z prvních vícedenních výletů, je to ideální příležitost natrénovat si výbavu na delší treky.

Konkrétní tipy na výbavu a co nosím na úplně každý trek si můžete přečíst v článku Moje výbava na trek: co si zabalit na dálkový pochod.

Obecně vždy platí několik základních kusů výbavy pro každé počasí:

• Pohodlné boty, které ideálně udrží nohy v teple a suchu
• Několik párů kvalitních ponožek a jedny teplé na večer do stanu
• Kvalitní batoh, který dobře sedí
• Ochrana před deštěm – pláštěnka/bunda, pláštěnka na batoh
• Teplá vrstva oblečení – fleecová mikina, zateplená vesta
• V případě spaní venku – spacák, karimatka a stan
• Powerbanka, čelovka
• Pitná voda

Potom jsou věci a vychytávky, které cestu zpříjemní:

• Žabky/sandále na přezutí
• Trekové hole
• Cestovní ručník
• Pár pytlů do koše, papírové kapesníky, vlhčené ubrousky
• Svačinky a trocha jídla pro případ „nouze“ (hladu)

Nejhezčí místa na Máchově cestě

Mělník

Kokořínsko a jeho skalní údolí

Hrad Kokořín

Hrad Houska

Hrad Bezděz

Máchovo jezero a Doksy

Časté otázky o Máchově cestě

A kam jít dal? Pokud tě láká Česko a hory, může být dalším super zážitkem Přechod Krkonoš.

Zahraniční trek, který spojuje přírodu a historii může být Via degli Dei v Itálii, mezi Bolognou a Florencii.

A další další krásnou cestou se stanem může být i West Highland Way ve Skotksu, která je ideální i pro sólo cestování.

Článek Máchova cesta: pěšky přes Kokořínsko až do Zahrádek se nejdříve objevil na BEZ ADAMA.